Proč se do Kuby buď zamilujete, nebo vás bude štvát

Jsou destinace, které se vám líbí. A pak je Kuba. Místo, které si vás buď okamžitě získá… nebo vás bude pravidelně vytáčet. Nic mezi tím tu moc nefunguje. A možná právě proto se sem tolik lidí vrací – aby si ujasnili, na které straně vlastně stojí.

KAŽDODENNÍ CHAOS... MÁ TO VŠAK SVÉ KOUZLO

Co si budeme povídat, na Kubě nic nefunguje tak, jak bychom si představovali, respektive tak, jak jsme zvyklí. Vše si tu žije v jistém smyslu svým vlastním životem i pravidly. Autobus nepřijede, když má. Obchod nemá to, co potřebujete. Internet je pomalý nebo žádný. A přesto – nebo právě proto – se naučíte zpomalit. Přestanete plánovat každou minutu a začnete žít víc „teď“. Pro někoho osvobozující, pro jiného absolutně frustrující.

A tady právě začínají první rozkoly mezi těmi, kdo Kubu milují, a vyznavači „tam už nikdy“. Samozřejmě já jsem ten první případ, a i proto tu žiju nastálo, což je možná pro většinu – i pro ty, kdo ostrov mají rádi – úplný extrém. Nicméně kdybych to měla shrnout jednou větou, tak za mě: „Někdy méně je prostě více.“

KRÁSA, KTERÁ NENÍ DOKONALÁ

Ten, kdo miluje luxus, nové, moderní a nablýskané věci, si pravděpodobně s Kubou nesedne. Stejně tak lidé, kteří mají dojem, že jim svět něco dluží. Znáte to – letíte v letadle a vedle vás sedí někdo, kdo se rozčiluje, že nefunguje internet. "Letíš sakra deset tisíc kilometrů nad zemí, sedíš na „lítací“ židli a máš dojem, že ti někdo něco dluží" – třeba internet v oblacích? (pozn. vypůjčeno od britského komika Louis C.K.). K takovým bude ostrov nevlídný, plný nástrah, překážek a nepříjemností. A od takových pak často přicházejí tvrzení, že na Kubě není jídlo. Já tomu říkám rozcapenost.

Uznávám, že Kuba není pro všechny, ale je rozdíl cestovat s pokorou, nebo naopak s požadavky, jak by to tam někde mělo vypadat a fungovat. Za mě nejsem nadšencem takové Indie, ale asi bych si stokrát rozmyslela, jakým způsobem podávám informace o téhle zemi. Proč? Znám jednu takovou krásnou dámu, která se v té zemi cítí doma. A to, že je to v mém světě nepředstavitelné, neznamená, že v jiném je to stejné.

Kuba není naleštěná. Není perfektní. A právě v tom je její síla. Najdete tu místa, která vám vezmou dech – a hned vedle realitu, která vás vrátí na zem. Ten kontrast je všudypřítomný. A nutí vás vnímat věci jinak.

LIDÉ, KTEŘÍ VÁM VLEZOU POD KŮŽI... A JEJICH STYL?

Kubánci jsou otevření, hluční, přátelští a často neuvěřitelně vtipní. Umí si dělat srandu ze všeho – i z věcí, které by jinde k smíchu nebyly. Ale zároveň… jejich tempo, přístup k času a někdy i „mañana mindset“ (zítra je taky den) může být pro Evropana dost náročný.

Možná největší rozdíl: na Kubě nemáte věci pod kontrolou. Ať se snažíte sebevíc. Plány se mění, věci nefungují, situace se vyvíjejí jinak, než čekáte. A tady přichází ta zásadní otázka: Umíte to pustit nebo vás to bude štvát?